WWW.NAIVKA.CZ

bude mi ctí...

blogísek byl dočasný

mám nový, variabilní, je na adrese: www.naivka.cz; páprla

Vrány nad Globalem // Krähen über dem Global

vrány si daly dostaveníčko nad Globalem a ukázaly, že platí:
"vrána k vráně sedá..."

Jak se chytá rychlá šipka // durch die Polizei gefasst

...snadno. Tedy ten dnešní strážník mě ulovil snadno, vjela jsem mu do náruče chvíli po té, co jsem bez povšimnutí projela zákazem vjezdu. Chm. Hledala jsem správnou cestu k zubaři a našla tu špatnou. Pokuta a bod dolů. No mercy.

kousek "lovce" a moje doklady, brekynky brek

Pak už stačilo jen přejet plnou čáru a byli jsme u zubaře. Jendovi chudáčkovi vytrhli další zub, nebo spíš vydloubali kořeny, které mu po oddrolení vršku zubu zbyly v dásni. Naštěstí to nebyl takový horor jako minule, byť proběhlo umrtvení.

Kačenka slaví

Kačka má narozeniny, my máme přání jediný, štěstí zdraví, štěstí zdraví, hlavně to zdraví...

















Vydrželky se nám rozjely a slaví narozeniny jedna přes druhou, tentokrát Kačenka, které bylo 7 let.







Na oslavu narozenin, která byla uspořádána v tělocvičně organizace Paraple, byla pozvána spousta dětí, organizace se ujal Jarosurabu, Kaččin taťulda.







Děti se bavily tak dobře, že byl problém oslavu ukončit, maminky je z tělocvičny musely doslova páčit. Krom dětí musela Mája páčit i Járu. Prý.













Mí kluci se z oslavy vrátili nadšení, s výslužkou, vyprávěli jeden přes druhého, až mě doopravdy mrzelo, že jsem tam nemohla být s nimi, fotit a všechno to prožít. Takže fotky tentokrát nejsou moje. Brekynky brek.

Džizerky / Isergebirge

Vstávat!!! Dost nevlídné slovo brzo ráno v sobotu, obzvláště pro účastníky včerejší oslavy narozenin. Vstávání nešlo nikomu, ale nakonec se nám přece jen podařilo vyčistit si zuby, obléci se (s výjimkou Tomáše, až v autě po cestě jsme zjistili, že má úplně jiné kalhoty, než měl mít - tak trochu "tatínku, mě zebou nožičky..."), plně obsadit náš family vůz a za průběžného mazání housek ke snídani se přesouvat do Džizerek.

Na parkovišti jsme si prožili to, co prožívají všichni rodičové: "No tak dej tam tu nohu, můžeš ji trochu napnout, sakra, dyť si jak gumovej..."




Pantáto, kolik to máš nožiček?

Co to, co to? V Džizerkách je mlha, halooo, pražácí přijeli pro trochu slunečních paprsků!

Mlha sice neustupuje, ale paní z občerstvení nám to řekla jasně, "Buďte rádi, včera byla vichřice a ty dětičky na vleku vlály tak, že ho museli vypnout." A tak jsme začli být rádi. Ono s horkou griotkou na svahu to vlastně ani jinak nejde.





No a když je k tomu i čokoládka Pohádka, kdo by si stěžoval.






Občerstvená rodinka.

Bratři helmíci.

Hned po občerstvení si chlapci museli nutně ulevit. Blbějš už to nešlo. Původní plán byl dobrý, poodjet stranou, aby si nemuseli sundavat lyže. Ale byl to náš plán, tedy plán rodičů, proto se neuskutečnil. Chlapci se zkrátka zařídili jinak. Prý dostali od táty i hůlkou. Oba. Já jsem radši odjela, já bych je zabila.

Změna svahu, změna k lepšímu. Severák - Loučky.

HUPS Jenda

HUPS pantáta

HUPS Tomík, jenže ten neskáče na skokánku, anobrž z lyží a řítí se na občerstvení, to je prostě náš Kulík






Sáňkovačka. Supr zážitek. 3 km neupravované silnice, která je silně zkopce. Auta tam smí jen ze shora, takže téměř žádné omezení. Není nad to sjet dolu na saních a nahoru se nechat vyvézt autobusem. Protože Džizerky známe jak svý boty, víme, že takový bus jezdí. Seskočili jsme tedy z lyží, zjistili, že tento kýžený bus odjíždí z janova za 25 min, rychle jsme vsedli na saně a vyrazili. Cesta byla napínavá, pantátovi se tentokrát nestalo nic, ale málem jsme přišli o Jendu, nějak si nechtěl uvědomit nebezpečnost saní. Dolů jsme dorazili včas, 4 minuty před odjezdem busu. Paráda. Stojíme, čekáme, vyhlížíme. A nic. Pak to vzal do svých rukou (očí) pantáta. Povídá: "Autobus si našla pěknej, dokonce by i jel, kdybychom se právě nenacházeli uprostřed období od listopadu do března nejede!!!" Mno, to se trošku nepovedlo. Šli jsme nahoru pěšky. Ovace jsem nesklidila, ale ani mě nebili.


"PANTÁTOVA ZATÁČKA" - tady si před několika lety pantáta poškodil při jízdě na saních koleno tak, že musel být operován. Od té doby ho z práce na zimní dovolenou uvolňují jen velmi neradi a pod podmínkou, že nebude sáňkovat.



Pantáta a trojhlavé sáně. Potkali jsme nějaké lidi a paní poznamenala: "Jé, tady je půjčovna sáněk." Trubka nevědomá, to všechnou jsou naše sáně. Máme skoro jedny na osobu. Letos asi naposledy jsem se s Tomíkem vešla na jedny.



Zasloužená večeře. Restaurace Heidy. Bývalo tam tak krásně, než změnila majitele. Tihle už nás tam neuvidí...
4x smažený sýr, 3x kofola, 1x nealkopivo, 1x sodovka = 680 Kč




Rodičové na závěr.







Na závěr jsme se z nostalgie dojeli podívat na naši (bývalou) chalupu, já jsem zatlačila slzičku a vyrazili jsme směr Praha, kde jsme byli coby dup. Kluci usnuli za první zatáčkou a v Praze se jim zle nechtělo vstávat. Oba si umyli ruce, řekli papa, bolej nás nožičky a už spali. Krásně jsme ty cvrčky dneska zničili. A já mám pro dnešek splněný kardio - ahoj Liduško, moc tě zdravím do posilovny.

Fialová pro Máju

Mája má narozeniny. Mája slaví. My slavíme s ní.






Dáda, Ivana, Mája, Simona a já jsme včera bujaře oslavily Majčiny narozeniny večeří v pizzerii na Národní a následným přesunem do Vagonu, kde vystupovali U2 revival. Revival od slova rev (řev).




Mája dostala krásné dárečky, bylo vidět, že ji holky dobře znají.





Já jsem svůj dárek pojala fialově, protože Mája ráda fialovou. Byla to docela fuška sehnat fialové přání a fialový hlavní dárek, na druhou stranu jiné fialové drobnůstky, jako třeba plácačka na mouchy (s vysvětlením, že je na Jarobubu) nebo fialová hrací kostka do čísla 12 se nabídly samy. Protože jsem škodolibá, nafoukla jsem 3 fialové balonky a řekla jsem Máje, že je nesmí zničit ani ztratit, že je dostala proto, aby celý večer bylo jasné, že je oslavenec.

Mája je kamarádka, takže s balónkama i trsala a světe div se, pokud v noci zaslaná MMS nebyla fotomontáž, zřejmě je všechny bez úhony dopravila domů.
Třešínku na dort - fialový tulipán jsem našla dneska ráno na balkoně. Jsem trubka obecná, velmi vzácná. Předala jsem ho Máje s jednodenním zpožděním, až dnes těsně před odjezdem do Džizerek.

U večeře jsme hezky žensky poštěbetaly, ve Vagonu už to moc nešlo, tak jsme se alespoň trochu vlnily.

Tak Májo, ještě jednou VŠECHNO NEJLEPŠÍ!!!

Spajdrtom // Spiderthomas

Dnes:
¤ dopoledne čerstvětěhotná návštěva - gratulka návštěvě
¤ big nákup v DM - se slevou - gratulka
¤ parking na Proseku bez zádrhelu - obří gratulka (na Prosexu se totiž vyřazuje při parkování rychlost, aby s autem mohlo být posouváno za účelem získání dalšího parkovacího místa, což mě doslova děsí)
¤ anglina s Jendou, na školní písemku se zdá být připravený - gratulka Jendovi
¤ výtvarné počínání s kluky - gratulka všem, jsme šikovní
¤ mnohonásobné projetí křižovatky u Kauflandu (jmenovitě 6x během dvou hodin) bez kolize (a jisté šance tu byly) - gratulka
¤ zakoupení sportovních bot pro Jendu (koupit s holkou růžové kostičkované kalhoty s Barbie na levém stehně, dlouhé tak, aby sahaly přesně do půli lýtek JE SNAZŠÍ, než koupit našemu Jendovi boty) - MEGAOBŘÍ GRATULKA na závěr

a přitom všem si Tomík ještě stihl zahrát na Spajdíka

Vykousávač // Ausbeißer

Jako vykousávač je mými kolegy z technické asistence označováno "asistenční" auto z podloudných společností, které bývá jako první u nehod, věší postiženým na nos bulíky a poskytuje jim velice drahé služby.


Jak to začalo. Tak předně - cosi se rozhodlo, že mi s novým rokem nedá pokoj a pořád mě pronásleduje drobnými nezdary a nepříjemnostmi. Dnes ráno jsem přišla k autu a měla jsem u něj vylomený zámek. V autě byl nepořádek, ale nic zásadního se asi neztratilo, předně proto, že tam nic zásadního nebylo. Nebo jsem tak zapomnětlivá, že jsem na to zatím nepřišla.

Volala jsem kolegovi, že přijdu pozdě do práce a on mi řekl, že je poblíž a že se u mě zastaví. Byli jsme u auta oba s pantátou, protože ten si šel původně pro noviny. Když jsem na něj zavolala, že mám vylomený zámek, vrátil se a zjistil, že jeho Felda je taky vyloupená no a pak napočítal dalších 8 poničených Felicií v ulici. Navzájem jsme se utěšili, pantáta to šel nahlásit na policii a mezitím přijeli mí kolegové - Jenda a Bahli. Že mě jedou podpořit a abych se jim prý mohla vyplakat na rameni - na to jsem odpověděla, že už jsem se "vyplakala" na rameni pantátovi, což Bahli později v práci komentoval: "No to je hezký, tak mi jedeme za kolegyní, abychom jí nabídli rameno na vybrečení a on už tam mezitím byl VYKOUSÁVAČ pantáta.

Pestrý čtvrtek, převládala pestrá černá

Začal normálně.
Oběd byl dobrý, byť byl pozdě.
Asi bych měla upozornit na to, že v pátek dopoledne jsme měli v plánu odjezd na lyžovačku do Rokytnice - na prodloužený víkend, Tom bere antibiotika.

A teď to začne:
14 hod. - pančelka nepředala Tomíka na angličtinu, on byl smutný, já o to víc
19 hod. - přijela jsem na sraz volejbalistů do hospody o hodinu dříve
19 hod. - při parkování mi chcíplo auto a už nenastartovalo
19 hod. a kousek - vypila jsem limču, a šla zkusit nastartovat, chytlo to, uklidnila jsem se a vrátila do hospody
skoro 20 hod. - babička hlídající kluky mi sdělila, že Jendu hodně bolí zub a že se jí to nezdá
20 hod. - jsem čím dál nervóznější z toho všeho, začínají chodit kolegové volejbalisté

"volejbal" v pivovaru u Bulovky

21 hod. - nervozita mě vyhání, odcházím ze srazu, téměř v cíli mi auto přestává jet a zastavuje v křižovatce na kolejích, samospádem se dohrkám na přechod, kde definitivně zastavuji, vztyčuji trojúhelník a volám 1220, odtah vyráží
21 hod. - seznamuji pantátu se svou novou motoristickou zkušeností
21 hod. a něco - je mi zima, chci si odnést domu noťase a tašku - zjišťuji, že nemám klíče od bytu
21 třicet - přijíždí Jarda s odtahovkou, nabírá mě a vyrážíme pro mé auto, za námi se rozhouká policejní siréna, zastavujeme, "pane řidiči, jel jste na červenou" tjádydádydádydá, Jarda platí pokutu
22 hod. - slepičí prdelka naložena, odvezena

odtahovka / Abschleppdienst / towing service

22 hod. - vítám se s dětmi, Jenda nevypadá dobře, dávám mu prášek
22 třicet - balím věci na hory, přichází za mnou Jenda a seznamuje mě s docela slušným průšvihem, do kterého se zas namočil, následuje diskuze a výchova - asi do půl dvanácté
PŮLNOC - kašlem na diskusi, kašlem na balení, jdem spát

PÁTEK
10 hod. - Jenda se vrací ze školy, zub ho moc bolí
11 hod. - kluci mi volají od zubaře, zub byl vytržen, byl to problém, zub má skoro centimetrové kořeny, Jenda dost zkusil, není mu dobře

Jendův ZOUBEK

11 hod. - pantáta přehlédl policejní auto vedle sebe, neby připoután a živě komunikoval přes telefon bez použití hands-free, policisté nevěřili vlastním očím, pak je vzhledem k situaci s Jendou přivřeli a dali lidumilnou pokutu
odjezd na hory odložen na neurčito, po druhém prášku Jenda konečně usíná
16 hod. - sedíme v autě a odjíždíme na hory
17 třicet - míjíme tu správnou odbočku, takže jsme nuceni poznat větší kus Turnova, než jsme měli v plánu
18 třicet - parkujeme u hotelu

romanťika z Prahy, na hory jsme dorazili už za tmy...

BRÁŠKOVÉ // kleine Brüder // little brothers

... prostě prima kluci

Ta fotka se mi něčím líbí...

... ale nedokážu to přesně definovat, možná tou geometričností a zvláštníma barvama


líp to vynikne, když je fotka zvětšná (klik)

Babička Mary, má velké bombardéry /Grossmutter Mary... / Grandma Mary...

... kluci skládali ponožky a na pomoc si zavolali i maroda Tomíka. Ten si mezi všemi ponožkami našel moje punčocháče, okamžitě se do nich i s teplákama vsoukal, vytáhl si je až pod bradu a prozpěvoval: "Babička Méééry, má velké bombardéééry..." A vydržel s tím tak dlouho, dokud kluci neposkládali všechny ponožky

Novoroční syslus modrobulvus

Po prima vydařeném silvestru nás čekalo méně podařené probuzení. Tomík si stěžoval na bolest pod uchem a ukazoval nám obří opuchlinu na tváři. Nebylo na co čekat, nasedli jsme do auta a jeli na Bulovku - ORL. Pan doktor Toma označil jako novoroční divnopřípad. Nejsou to příušnice, je to zánět příušní žlázy, nebo tak něco. Rozhodně při sebemenším zhoršení máme hned mastit zpátky do nemocnice. Tak zatím ledujeme, podáváme antibiotika a doufáme ve zlepšení. Tomík se cítí dobře.

Půlsilvestr / Halbsilvesterabend / Half New Year's Eve

Letošní Silvestr byl vlastně spíš na třetiny: první třetina u tchánů, druhá u Vydržálků a třetí doma.

děti se dlouho neviděly, takže přivítání bylo divoké


silvestrovský podvečerní přípitek, také jsem se ho zúčastnila, jen jsem na opačné straně než fotografovaný objekt


program se povedl, Jára se ujal dětí a bavil je celý večer - karty, monopoly, legranda

Pro Vydržálky jedno připomenutí: Markéta na druhý pokus skočila na lyžích do dálky 158 m. To jen abyste věděli, kdo zatím drží váš WII-skok-rekord. ;-)

Byl i ohňostroj, byl krásný, nefotila jsem, užívala jsem si ho. Pardon. A tu fotografii, kde hoří obří krabička sirek raději nezveřejním, asi Járo souhlasíš, viď.

Uzlina // der Knoten // node

Dnešní dopoledne jsme si zpestřili návštěvou lékaře. Tom včera konstatoval, že ho bolí pod uchem, ale jen, když se toho místa dotkne. Dnes ráno už si stěžoval na soustavnou bolest. Radši jsem šla Toma ukázat doktorce, ale naštěstí to není zatím nic vážného. Máme vyčkat zlepšení nebo zhoršení. Tak čekáme. Lebedíčkujeme si v posteli.

Loreta - roleta // Weihnachtskrippe // Christmas crib

10.30..."maminko vstávej", ... tak jo, z postele jsem skočila rovnou do kuchyně, dala dětem snídani a začala vařit oběd, protože už ve 13.00 jsme měli sraz s Májou a jejími dětmi. V půl jedné jsem Máje v rychlosti napsala zprávu přes icq - "stíháte?" a odběhla jsem. Za 3 minuty 13. hodin jsem si přečetla odpověď: "ne, ale snažíme se". Nakonec jsme se srotili a vyrazili za betlémem v životní velikosti do kláštera Kapucínů, kousek od Lorety. Zjištění: Všude je dobré zaplatit, někde se to musí, ale fotit se nesmí nikde. Takže přidávám pouze foto exteriérů, zato také v životní velikosti.

tak tuhle bandu jsme se rozhodly vyvenčit...


Loreta, chlapci nazvaná Roleta


klasika, ale toho kluka mi bylo vážně líto...


další pózička


a na závěr foto pro hladovce

H+S .... :-(

... no comment

Dermoplastický preparát // dermoplastic preparat

[11:04:02] rychla.sipka : tak rodinná rada odhlasovala ZOO
[11:09:44] wlčice : tak pozdravujte hrochy
[11:10:29] rychla.sipka : jawor
[11:17:02] rychla.sipka : tak si představ, že vycpanina ledního medvěda Alíka ze ZOO je v Nár. muzeu, ale neříká se jí vycpanina, anobrž dermoplastický preparát
[11:17:08] rychla.sipka : to musím dát na blogísek
[11:18:22] wlčice : tak to by si někdo měl nechat patentovat :)
[11:18:40] wlčice : hledala bych pod tím nějakou složitou chirurg.operaci...
[11:18:56] rychla.sipka : no mě to zarazilo a vzápětí mi to došlo
[11:19:18] rychla.sipka : nemůžou napsat, sotva samec oplodnil medvědice a pak statečně umřel, dali jsme ho vycpat
[11:19:33] rychla.sipka : tak z něj udělají dermoplastický preparát
[11:19:50] rychla.sipka : já si totiž i pod preparátem představuju kapku bordelu na mikroskopickém sklíčku
[11:20:24] wlčice : no jak vidíš, preparát může být i větší než TY!
[11:23:20] rychla.sipka : já ten článek napíšu tak, že zkopíruju naši konverzaci, LOL
[11:23:33] wlčice : noo, to bude bezva- :)))

Lovec otec // Jäger Vater

Takhle si pantáta ulovil a zkrotil naše dva lumpy - Jonas Brothers (Jenda) a Big Brother (Tom - ten menší) - tak se chlapci navzájem titulují. Je to docela srandovní, když na sebe volají: "Jonas Brothers, přihraj!" nebo "Hoď sebou Big Brother"

... a ta fotka je doopravdy rozmazaná, nezdá se ti to, to si totiž Marky zase hrála s foťákem a nepřepla se z manuálnu na auto, ale než jí to došlo, bylo po akci, takže alespoň rozmazaně než vůbec; když už jsme u tématu lov - dalo by se to pojmenovat lov ztupeným nástrojem

Dočtečkovala jsem // Kartenleser ist kaputt

Je to peklo. Dostala jsem nápad na psaní, ulevilo se mi tak, že už můžu sedět u noťase, ale pro změnu bojkotuje podpůrná technika - v tomto případě moje čtečka karet. Potvora. Hned po zjištění, že přes čtečku karet fotky do počítače nedostanu jsem propadla lehké panice, protože jsem tragéd, co se veškerých kabelů týče a neustále některý z nich postrádám. No a kabel, který je schopný propojit foťák s noťasem jsem neviděla od té doby, co mám čtečku. Naštěstí to dopadlo gut, našla jsem ho, ale co si budem povídat, je to velmi líné spojení, fotky se stahují asi desetkrát pomaleji.

Mám rýmu a kašel,

a jsem proto protivná, protože je to nespravedlivý. Furt okolo mě všichni chrchlali, já odolávala, protože ženská na vánoce prostě zkolabovat nemůže a teď, když mám zasloužené volno na mě všechno dolehlo. Místo abych si to užívala, sípám a jsem votrávená jak malajskej šíp. Huga pes! Ať jdou všichni bezohlední bacilové k šípku.

Jupí jupí hurá jupí byl tadyyy...

...tak takhle křičely děti, když jsme se po procházce, na které jsme vyhlíželi ježíška, vrátili domů. Byly šťastné, kmitaly po obýváku jak atomy a jak dravci se vrhly na dárky.


rodinka u štědrovečerního stolu


cukroví


už je prostřeno, závitky s křenovou šlehačkou, řízky z máničky (panenky) a salát upravený do tvaru rybky, aby nám nechyběla "ploutev", pod talířem má každý šupinky z kapra a blýskavý penízek


a tady už je ta hromada dárků...


Tomík a Walli a pyramida a válečná loď droidů


Jenda a fotbálek z lega


Tomík a půlnoční řízeček